Rakovina a hladovění
Hladovění pro zdraví - dietou či hladovkou proti rakovině
Podle mnoha zdrojů, které dále zmíním, hladovění může být také docela silnou metodou při léčení rakoviny a to zejména dlouhodobé hladovění. Již na začátku podotýkám, že tato metoda není opravdu pro každého a i já jsem se o tom osobně přesvědčil.
Nejprve jsem se na svých cestách internetem hodně často setkával s tzv Breussovou dietou a proto začnu s tímto tématem. Dále nabídnu také seznámení s klasickou hladovkou, tedy půstem.
Breussova Dieta:
Protože vše bylo opět již napsáno, nabízím zde řadu odkazů. Jedná se o šťávovou dietu a nejdůležitější je fakt, že po celou dobu této diety se nepříjímají žádné bílkoviny. Pije se jen zeleninová šťáva, max. 0.5l denně a k tomu čaje. Délka diety by pak měla být až 42 dní. Nabízím tedy první odkaz a to na kompletní postup při Breussově dietě. Podobně ale s jiným názvem vystupuje na internetu tzv. Protirakovinová kůra pátera Ferdy.
Dále jsem narazil na tento velmi zajímavý článek o osobní zkušenosti s Breussovou dietou. Já osobně jsem také Breussovu dietu započal a to někdy v dubnu 2008, avšak byl jsem nucen ji předčasně ukončit a to vpodstatě ihned po 4 dnech. Důvody byly stejné jako později při mém delším půstu.
Když jsem s dietou začínal, vážil jsem 59.5 kg a se svou výškou 180 cm byla tato váha opravdu nedostačující na to abych s něčím takovým začínal. Body mass index BMI jsem měl 18.36 a to znamená podváha. Řeknu Vám narovinu, že pro tělesné typy jako jsem já jsou tyto pokusy s takovou 42 dietou v podstatě o život! Nejen, že během prvních 7 dnů hubnete cca 1kg denně, ale největší problémy způsobuje samotná detoxikace organismu, která nastává pokud přestanete přijímat potravu. První dva dny jsem přežil bez problémů, ale již třetí den se u mě objevilo silné bušení srdce, motala se mi hlava a byl jsem jako kdyby nadnášen, jak jsem se cítil slabý. A to jsem podniknul cestu domů na Vsetín. Řeknu Vám to bylo opravdu jedno velké dobrodružství, opravdu jsem si nebyl jist, kde že s sebou seknu při cestě pražskou MHD. Pak jsem se doma uklidnil a čtvrtý den opět jen silná slabost. Také jsem zapomněl zmínit, že moč byla barvy asi jako RUM Božkov, tedy velice tmavě hnědá a to již od třetího dne, což bylo známka toho, kterak se očišťovala krev od všech nechutných bordelů.
Po roce chemoterapii a předešlém "normálním" celoživotním stravování se tak nelze divit, že tělo má opravdu hodně co dělat, aby se očistilo od všeho co se v organismu usadilo a nahromadilo.
Po čtvrtém dnu jsem byl tak slabý a zhubnul jsem na cca 55 kg, že jsem měl opravdu problémy zvládnout 5 km procházku na čerstvém vzdoušku v přírodě a byl jsem totálně vyřízený a nebylo mi dobře. Protože jsem měl druhý den kontrolu u pana Dr. Jurkoviče, rozhodl jsem se večer dietu ukončit a zvolna jsem zkusil salát a trochu ovoce a těstovin a ráno lehkou snídani a musím říct, že životní síla byla ihned zpět. Ale je jasné, že 42 dní bych opravdu nevydržel, moje počáteční váha by mi to zkrátka nedovolila.
Jinak bych samozřejmě nechtěl nikoho od této metody odrazovat, spíše naopak. Pokud máte dostatečné zásoby kil navíc, která můžete postrádat, myslím, že by jste rozhodně měli o této léčebné metodě uvažovat, případně bych ještě více doporučil klasickou hladovku, o které se zmíním později. Dá se očekávat, že pokud vytrváte, vyčistíte si tělo od všech usazenin, toxických látek a jistě také zasáhnete nejcitlivější místo nádorového bujení, protože Vaše tělo bude nádor ničit a rozkládat za účelem získání energie jinde, kde je jí více potřeba. Pro tělo je nádor cizorodý a nežádoucí vetřelec, kterého můžete zničit elegantní a přírodní metodou, kterou Breussova dieta bezesporu je.
Klasická hladovka:
O málo větší zkušenosti mám s klasickou hladovkou, tedy půstem a opět zde uvedu pár odkazů na stránky, kde se dočtete vše potřebné a i něco víc.
Zajímavé stránky jsou o hladovění a 40 denním půstu například zde, doporučuji přečíst celé, autor popisuje co přesně se při půstu děje a cituje některou z odborných knih.
O půstech rovněž zajímavá stránka na www. pust.cz.
Já osobně jsem se držel návodu k léčebnému hladovění a to podle knihy MUDr. Vilmy Partykové s názvem Hladovění pro Zdraví, která vypadá takto a dá se stále sehnat i přes net.
Stručně tedy proč by mělo být hladovění prospěšné také při léčbě rakoviny. Nechám za sebe nyní mluvit uvedenou knihu a pokud přečtete vše, myslím, že úplně změníte svůj pohled na hladovění jako takové. Ani já jsem nikdy předtím netušil, jakou že léčivou sílu v sobě můžeme najít prostým zřeknutím se jídla na pár dní.
"Co nevyléčí hlad, nevyléčí žádný lék" (Hippokrates)
Léčebné hladovění pozůstává ze dvou období. Prvním je období vlastního hladovění a druhým období přechodu neboli návratu k normální stravě.
Období hladovění má tři stadia a rozlišujeme rovněž tři stadia v období návratu k normální stravě. V průběhu každého stadia dochází ke zvláštním fyzickým a duševním procesům, podle kterých jsou pojmenována.
Stadium potravinové excitace
První stadium hladovění se nazývá stadiem potravinové excitace (vzrušení) a trvá obyčejně 2-3 dny. Hladovějícího dráždí vůně potravin, rozhovor o jídle, cinkání příborů. Dochází k vylučování slin, kručení ve střevech, zhoršení spánku, podrážděnosti, špatné náladě. Denně klesá hmotnost až o 1 kg. Žízeň je malá.
Každý člověk, který se zřekne potravy, jež je pro všechny živé tvory drogou, a neuspokojí pocity hladu, začne v tomto okamžiku uklízet ve vlastním vědomí. Člověk vědomě trpí hladem, ale současně se ukázňuje a kontroluje své chuťové vjemy i hlad. Jednotlivé příznaky jako poruchy spánku, podrážděnost a jiné negativní emoce jsou známkou vnitřního boje a podřízení vědomí silné vůli. Pravidelné hladovění jedenkrát týdne a po 2-3 dny ve čtvrtletí mění návyky hladovějícího. Dochází ke kvalitativní změně člověka, "rodí se" kvalitativně jiný člověk.
Lidé, kteří mají silně rozvinutý pocit hladu a chuti, případně silně zakořeněný vztah k alkoholu, tabáku, drogám, mají tyto své návyky silně zafixovány v podvědomí. Tito lidé jsou netrpěliví, vrtošiví, a litují se. Pokud přesto vydrží nápor prvního stádia (první 3-4 dny hladovění), ztrácejí náklonnost k alkoholu, tabáku i drogám. Stadium potravinové excitace je specifickým testem na odhalení negativ ve vědomí člověka. Po jejich odstranění se člověk stává vyrovnanějším a energeticky silným. Daleko úspěšněji se brání nepříznivým podmínkám a nemocem.
První stadium znamená pro fyziologické funkce organismu lehký stres. Tento stres v první řadě aktivuje hypotalamus, který reguluje důležité životní procesy. Ten začne vylučovat různé látky davající impuls hypofýze, která začne vylučovat tropní hormony působící na činnost žláz s vnitřní sekrecí s cílem přizpůsobit organismus hladovění. Během 24hodinového hladovění hypofýza prudce zvýší vylučování somatotropního růstového hormonu, který aktivuje glukagon, hormon slinivky břišní. Ten zvýší štěpení glykogenu (cukru) v játrech a zabezpečuje tak organismu výživu. Glykogen snižuje intoxikaci organismu svým blahodárným působením na štítnou žlázu.
Trvá-li hladovění déle než 24 hodin, hypotalamus dále přizpůsobuje organismus situaci tím, že produkuje tkáňové neurohormony. Pomocí nich se uskutečňuje detoxikace, obnova imunitního systému, genetického aparátu, ochraných buněk a neutralizace alergických reakcí.
V tomto období podstatně vzrůstá aktivita fagocytů a dochází k likvidaci patologických mikroorganismů. Může se objevit bolest hlavy, lehká závrať, slabost, bušení srdce, která po procházce, cvičení, masáži nebo sprše mizí.
Charakteristika prvního stadia hladovění:
velká až dráždivá chuť k jídlu, kručení ve střevech
zhoršení spánku, podrážděnost, náladovost, bolesti hlavy
zvyšuje se imunita organismu
dochází k likvidaci patologických mikroorganismů
dochází k vyloučení přebytečného sodíku a vody
ztráta hmotnosti činí 1 kg denně
Stadium narůstající acidózy
Druhé stadium je stadium narůstající acidózy. Začíná 2.-3. dne hladovění a končí první acidotickou krizí, k níž dochází 8.-10. den hladovění. Pocit hladu se zmenšuje od 4.-5. dne hladovění a může úplně vymizet, avšak zvyšuje se pocit žízně. Podle některých údajů může pocit hladu přetrvat až do konce i časově delší hladovky. Uvádí se pravděpodobnost 1 člověka ze 40 hladovějících. Výskyt a vnímání pocitu hladu samozřejmě nesnižuje účinnost hladovění, ale ztěžuje ho.
Zhoršení příznaků chronické nemoci během hladovění svědčí o jeho pozitivním účinku, zatímco stav, kdy se pociťovaná latentní nemoc neobjevila, svědčí o zničení jejího ložiska. Když se vědomí člověka zbaví různých negativních psychologických problémů, dostaví se vnitřní klid, zlepší se spánek, zmizí všechny ostatní problémy provázející hladovění.
Druhé stadium má následující vliv na fyziologické procesy:
Od 2.-3. dne hladovění dochází ke změnám sekrece trávicího traktu. Snižuje se sekrece kyseliny solné v žaludku. Namísto kyseliny žaludeční začínají ze stěn žaludku prosakovat nenasycené mastné kyseliny a bílkoviny. Nenasycené mastné kyseliny aktivují tkáňovy neurohormon cholecystokinin, který tlumí pocit hladu.
Od 4.-5. dne se pocit hladu ztrácí, nebo je velmi slabý. Nenasycené mastné kyseliny zvyšují sekreci žluče, která se nachází až v tlustém střevě. To má za následek očištění jater a žlučníku.
Od 8.-10. dne dochází k úplnému zastavení tvorby žaludeční kyseliny a namísto ní se objeví tzv. spontánní žaludeční sekrece. Tento sekret obsahuje značné množství bílkovin, které se opět vstřebávají žaludeční sliznicí do krevního oběhu. Spontánní žaludeční sekrece, k níž při hladovění dochází, je důležitým přizpůsobovacím procesem, snižujícím ztrátu bílkovin. Současně zapezpečuje organismu neustálým příjem aminkokyselin, využívaných k tvorbě a obnově bílkovin pro nejdůležitější orgány.
Je velmi důležité si uvědomit, že pokud bychom během hladovění požili sebemenší sousto, nedojde k rozvinutí potřebného procesu endogenní výživy, nýbrž k dystrofii z podvýživy.
Po požití sebemenšího sousta přetrvá pocit hladu, obnoví se peristaltika žaludku a střev, budou se dál vylučovat žaludeční šťávy. Z nedostatečného přísunu živin dojde k porušení látkové výměny. Patologické změny v buňkách a jejich dezorganizace mohou nastat dříve, než jsou spotřrbovány vlastní zásoby. Jestliže hladovějící pije pouze čistou vodu a nic dalšího nesní ani nevypije, k tomuto naprosto nežádoucímu nebezpečnému stavu nedojde.
Během druhého stadia hladovění dochází ke zvýšenému okyselení vnitřního prostředí organismu ketolátkami a nahromadění kyseliny uhličité. Uvnitř buněk dochází k přestavbě enzymatického aparátu aktivním zapojením dříve málo fungujících procesů. Velmi silně je aktivován proces, který štěpí všechno, co je organismu cizí. Dochází k aktivaci autolýzy.
V tomto stadiu hladovění se zapojí nitrobuněčné mechanismy plnohodnotné výživy, snižuje se aktivace růstového hormonu. Jeho vylučování hypofýzou se vrací k normě během 5-7 dnů. Svědčí to o tom, že stres, který se vyskytoval během prvních dnů, byl překonán tlumením nervového systému. Celý organismus odpočívá, začínají v něm probíhat ozdravné procesy.
Charakteristika druhého stádia hladovění:
organismus se čistí
snižuje se pocit hladu, případně zcela vymizí
zvyšuje se pocit žízně
pociťuje se sucho v ústech
objevuje se povlak na jazyku a zubech
dech začíná páchnout po acetonu
u některých nemocí lze pozorovat zostření některých příznaků chronických nemocí
koncem období náhle mizí pocity slabosti, únavy, bušení srdce, závratě a hladovějící se začíná cítit dobře
ztráty hmotnosti se pohybují okolo 0.5 kg denně
Tyto příznaky se u hladovějících objevují od 6.-10. dne a jsou různé intenzity. Začíná první acidotická krize, po níž nastává třetí stadium.
Stadium kompenzace
Třetí stadium je stadium kompenzace. Začíná po acidotické krizi a končí samovolným očištěním jazyka a dostavením se pocitu silného hladu. Délka tohoto stadia, stejně jako předcházejících stádií, se případ od případu liší.
Toto dlouhé stadium začíná přibližně od 8.-10. dne a může trvat 40 až 70 dnů i déle. Délka závisí na individuální zásobě tuků každého jednotlivce. Čím vyšší je tělesná hmotnost, tím déle se může hladovět.
Stadium kompenzace se metodicky a prakticky rozděluje do dvou fází:
První fáze začíná první acidotickou krizí a končí druhou acidotickou krizí. Časově trvá od 6.-10. dne do 17.-23. dne hladovění.
Druhá fáze začíná ukončením druhé acidotické krize a končí očištěním jazyka a dostavením se silného hladu. Toto období začíná od 17.-23. dne a může trvat do 40.-70. dne. Velký rozdíl se vysvětluje velkými rozdíly v hmotnosti hladovějících.
V první fázi stadia kompenzace dojde 6.-10. den k prudkému zlomu, nastává acidotická krize, která skončí během několika hodin či jednoho dne. Hladovějící se začíná cítit lépe, zmírňuje se pocit únavy, který může i úplně vymizet, dostaví se příliv síly, zlepšení nálady. Mizí různé nepříjemné pocity. Nemocným se začíná dařit lépe a je zlepšení dochází ve vlnách, které mohou být zpočátku krátké a postupně se prodlužují.
Jazyk se čistí, zmírňuje se zápach acetonu z úst, zlepšuje se barva kůže a oči začínají mít jiskru. Dojde ke zvýraznění pulsu, který se normalizuje. Zlepšuje se psychika hladovějícího. Mizí strach, napětí a deprese. Tento stav přetrvává až do nástupu druhé acidotické krize. Ztráty hmotnosti jsou 200 g nebo méně.
Začátek druhé fáze stadia kompenzace nastává 17.-23. den, jakmile se objeví a krátce na to odezní druhá acidotická krize. Její průběh je mírnější. Hladovějící se znovu začne cítit hůře, dojde ke zhoršení chronických nemocí a toto zhoršení může být výraznější.
Po odeznění druhé acidotické krize je organismus prakticky regenerován, nashromáždí se energie, zlepší se psychika hladovějícího. Organismus se dostává naplno do druhé fáze třetího stadia hladovění. Ztráta hmotnosti je 50-100 g denně a probíhá do té doby, pokud jsou v organismu hladovějícího druhořadé tkáně, které je možno štěpit. Toto stadium končí, jakmile se dostaví silný pocit hladu a očista jazyka, která se může za pocitem hladu o něco opozdit. Jsou to příznaky zakončení fyziologického hladovění a obnovy.
Následuje stejně důležité období, období zakončení hladovění a přechodu k obnově příjmu potravy. Pokud bychom hladovění neukončili, přešlo by do patologické formy. U hladovějícího by nastoupily nezvratné procesy ohrožující nejen zdraví, ale i život. Proto každé delší hladovění patří do rukou odborníka.
Životní síla během první části třetího stadia hladovění obnovuje především jednotlivé funkce a struktury organismu. Tím, že člověk vědomě trpí, dochází také k očistě vědomí od negativních emocí. Vnitřní systémy, přizpůsobující organismus novým životním podmínkám, pracují na plné obrátky, zejména žlázy s vnitřní sekrecí. V tomto období dochází k odstraňování patologických změn v organismu.
Po skončení první acidotické krize prudce vzrůstá organischopnost organismu. Dochází k posílení autolýzy, odstraňování patologických ložisek a tkání. Autolýza plní funkci přírodního chirurga. Zatímco první acidotická krize odstraňuje projevy nemoci, druhá acidotická krize odstraňuje kořeny nemocí. Čím déle se organismus nachází v podmínkách kompenzované acidózy, tím výraznější jsou léčebné, obnovovací a omlazovací procesy. Během dlohodobého hladovění se buňky některých orgánů obnoví několikrát. Upevňuje se genetický aparát, mizí možnost buněčných mutací (před buněk na maligní apod.). Organismus se značně omlazuje bez ohledu na věk hladovějícího.
Hladovění je plnohodnotné, pokud hladovějící prošel všemi třemi stadii. Za přerušené považujeme hladovění, kdy hladovějící nepocítil silný hlad a nemá očištěný jazyk. Plnohodnotnému hladovění se podrobujeme velmi vzácně, a to zejména při vážných chronických onemocněních, rakovině anebo kvůli duchovnímu zdokonalení. Ne vždy člověk vydrží plné hladovění a pak je náhradou hladovění frakciované, kdy série hladovění do jisté míry nahradí hladovění plnohodnotné.
Moje 12-ti denní hladovka v realitě (8.-19.5.2008)
Po předchozí zkušenosti s Breussovou dietou jsem se začal o hladovění zajímat více a po přečtení knihy Vilmy Partykové jsem se rozhodl vyzkoušet hladovění klasické, kdy se pije pouze a jenom voda a v žádném případě se nesmí sníst sebemenší sousto, bo jinak si člověk může opravdu ublížit.
Moje poslední snídaně byla velice malá rychlá a to ve Čt 8.5. kdy jsem pospíchal s jídlem abych mohl spolykat analgetika, jelikož bolesti se ozvaly ten den nějak dříve a velmi silně. Byl to den, na který nazapomenu a zřejmě jsem ve svém životě ještě nikdy nazažil toliko bolesti a utrpení jako tehdy. Prášky totiž ani trochu nazabraly, což se mi stalo poprvé a víceméně jsem to čekal už dlouho, protože jsem totální zavislák co se týče analgetik a proto dávky potřebné k úlevě musím stále zvyšovat. Bylo to dlouhých cca 7h převalování se a naříkání a nadávek a proklínání, nikdy na to nezapomenu. Ulevilo se mi tehdy až večer, kdy jsem s oblibou přešel na čípky proti bolesti a ty naštěstí trochu zabraly a dovolily mi usnout.
Takto začla moje hladovka a nebudu popisovat do detailů celých 12 dní, zaměřím se jen na zajímavosti, které mě při ní provázely.
Moje počáteční váha byla cca 59 kg (BMI = 18.2) a ačkoli jsem si to nepřipouštěl, díky své váze byla moje hladovka již předem odsouzena k tomu, že bude pouze neplnohodnotná. Mým cílem bylo nejprve cca 10 dní vydržet a pak pokud vše půjde dobře pokusit se o cca 21 dní hladovění a dále jsem měl limit, že nepůjdu s váhou pod 50kg, protože to bych měl BMI = 15.4 a to už mi přišlo jako hodně slušná podvýživa a měl jsem obavy zahrávat si se zdravím.
Tentokráte jsem byl však na hladovění mnohem lépe připraven co se týče předchozího pročištění organismu. Necelé dva týdny jsem totiž měl zmíněnou šťávovou dietu, která vyčistila moje střeva dokonale a tak během prvních dnů jsem vůbec nepociťoval tak silné bolesti hlavy a závratě, tak jako tomu bylo tehdy. Hlad jsem měl asi do 4-5 dne a pak mě úplně přešel. Dokonce mojim největším koníčkem a denní náplní až do cca 8 dne bylo sestavování svojí vlastní kuchařky, kdy jsem vybíral ze všech různých rychlých a zdravých receptů a ty jsem si předělával k obrazu svému. Ani nelze popsat jak barvité pak byly moje sny o jídle. Přesto jak říkám, nedělalo mi to větší problémy si o jídle číst a psát, ale překážkou pro mě bylo jakékoli jídlo připravovat či očuchávat. Proto jsem téměř výhradně trávil čas po dobu svého půstu vedle v pokoji a do kuchyně jsem zavítal opravdu jen málo.
Hodně jsem toho naspal, dokázal jsem spát nejméně 12h děnně. Okolo 8 dne však přišlo to, čeho jsem se obával. Jelikož první dny jsem hubnul velice rychle, měl jsem již 8 den půstu asi 52 kg a moje tělíčko bylo jak prkno na žehlení. Po tuku ani památky, bo ten jsem neměl žádný už na začátku, jen kosti a kůže na mě vysely až strach mi to nahánělo. Nejvíce mě štvalo nepohodlné koupání ve vaně, kdy všechna má váha se opírala o mé kosti a tlačilo mě to vždycky velice velice nepohodlně.
Věděl jsem však že váha nyní půjde dolů už jen max po 200g denně a proto stále bylo v mých silách hladovět 18-20 dní bez jakékoli obavy o své zdraví a naprosto bezpečně. Nejvíce mi dělaly problémy zvýšená dušnost a tep jako zvon. Při jakékoli činnosti jsem se tak silně zadýchával, že jsem se musel většinou někde opřít a srdce přitom bouchalo jako pominulé. Zřejmě díky této mé muší váze a vůbec neustálým bolestem a dušnosti, nedostavila se u mě vůbec fáze, kdy by okolo 8.-10. dne měl přijít pocit přílivu životní síly a člověk by měl v těchto dnech fungovat naprosto bez problémů a s plným nasazením. Ne tak u mě a musím říct, že s dalšími dny se situace nijak neměnila, ale zase ani nezhoršovala. Zkrátka jsem byl velice slabý a dělalo mi problémy cokoli dělat, i když zle mi rozhodně nebylo.
Jelikož váha najela na 51 kg psal se 12-tý den hladovky, rozhodl jsem se pro tuto svoji naprostou slabost hladovění ukončit a vyvodil jsem z něj velice důležitý závěr,a to sice, že příště nebudu začínat již z hladovkou, pokud nedosáhnu nejméně na laťku 65-67kg při mé výšce 180cm. V takovém případě si myslím, že budu moci příště zvládnout klidně 21 i více dní a pokusit se tak o hladovění plnohodnotné.
Nicméně dosáhl jsem touto hladovkou úžasných výsledků:
Od skončení hladovky mi stačí opět mnohem menší dávky analgetik pro potlačení bolestí
pročistil jsem kompletně a úplně trávicí trakt od všech usazenin a zbytků
ohromným způsobem jsem zvýšil svou imunitu
došlo již částečně k obnově měkkých tkání
zmizel mi ekzém na nose a obočí
ze všech nedostupných zubních zakoutí došlo k odplavení zbytků a usazenin, na vyčištění chrupu a usazenin je to bomba, pomáhá také při paradontóze
Nepovedlo se mi sice vyléčit rakovinu, ale myslím si, že pokud by se mi podařilo hladovění zopakovat, dovést jej do konce a klidně dále opakovat, jsem si jist, že obnova tkání by byla pro nádor natolik zničující, že by podlehl. Zkrátka myslím si, že je to opravdu operace bez nože.
Navíc plnohodnotné hladovění si poradí se spoustou i dalších zdravotních problémů, až se jedná o hotový zázrak. Škoda jen, že o tom tak málo lidí ví.
Osobně jsem se setkal s názory lidí okolo sebe, kteří tvrdili, že by nevydrželi ani den, natož třeba 5 nebo 10 nebo 25. Přitom podle mého názoru, pokud člověk opravdu má snahu pro své zdraví něco pořádného udělat, tohle je ta nejjednoduší cesta, příroda udělá všechno za vás. Chce to jen chtít a můžete omládnout třebas o 20 let. Jenomže konzumní způsob života a přejídání, které je naším denním chlebem je bohužel silnější drogou
Zajímavý byl také můj přechod k normální stravě a věřte, že to je ještě větší dobrodrůžo než samotné hladovění. První den jsem pil jen mrkvovou šťávu a večer potom zpařené rajčata. Ten první den byl celkem v klidu, ale druhý den kdy jsem zase pil jen šťávy a přidal k tomu trochu vařené zeleniny a asi 2 jablka, stalo se něco neuvěřitelného.
Dostal jsem asi 5ti hodinovou zimnici, kdy v bytě byla teplota 20°C a já jsem byl nucen na sebe navléci toto: 3 teplé ponožky, podvlíkačky + tepláky na nohy a na tělo dvě trika s dlouhým rukávem a teplou podzimní mikinu a přesto všecko mě byla tak ukrutná zima, že jsem musel být zalezený pod peřinou přikrytý až po krk. Jedině takto se ta zima dala snést. Po tom pozdě večer mě tento šílený stav postupně přecházel a nahradil ho nekonečný sen, kde jse mi zdálo, že jsem jako by opustil svoje tělo a sledoval sám sebe jako dvě bytosti, které se navzájem nějakým způsobem prostupují a další šílené vjemy. No zkrátka bylo to fakt maso, nemohl jsem se vzbudit dřív než ve 12:43 odpoledne a byl jsem totálně mimo, chvíli jsem opravdu nevěděl kde jsem. Třetí den se mi prozměny celý den vedlo dobře a večer zničeho nic jsem začal zvracet a bylo mi zle až pozdě do noci, naštěstí jsem měl již v té době večer prázdný žaludek, takže šla ven jen voda. Teprve čtvrtý den návratu k normální stravě se dá říct, že mi bylo jakž takž dobře a už jsem se nepotýkal s žádnými šílenými stavy.
Nakonec jsem během prvních 7 dní po konci hladovky přibral zpět 7 kg, což bylo fantastické, jakou rychlostí dokázalo tělo nabrat zpět toliko hmoty. U 61 kg se však už nějaké další prudké stoupání na váze zastavilo a od té doby stagnuje.
Byla to pro mě ohromná zkušenost, už jen to že jsem dokázal vydržet 12 dni o vodě a že jsem se přesvědčil o tom, že plnohodnotné hladovění je realně dosažitelné a že mi může případně pomoci v boji s mou těžkou chorobou.